Opět přidávám opožděně adventní kalendář. Nechce se mi to přednastavovat.
Ostatní články
Adventní kalendář 12. prosince
12. prosince 2011 v 16:22 | MissaAdventní kalendář 10. prosince
10. prosince 2011 v 19:53 | MissaDnes zveřejním kalendář i za včerejšek, protože včera jsem to nestihla.
Adventní kalendář 8. prosince
8. prosince 2011 v 15:00 | MissaPro dnešek jsem zvolila citát, na který mě přivedla Jeanette. Už dlouhou dobu se tím řídím. Proto jsem se také rozhodla vyrobit dárky pro kamarádky. Vyrobit znamená v tomto případě namalovat.
Pro 8. prosince 2011
(Pro plné zobrazení klikněte na obrázek)
Adventní kalendář 2011
7. prosince 2011 v 16:29 | MissaJelikož je ten advent, rozhodla jsem se udělat také advetní kalendář. Ovšem pod každým číslem se bude skrývat citát na zamyšlení. Je to z toho důvodu, že tato doba by měla přinést duševní sklidnění a měli bychom se připravit na příchod Pána, Ježíše Krista. Někomu to možná přijde jako hloupost, ale pro nás věřící to má určitý význam.
Prázdný
(Pro plné zobrazení klikněte na obrázek)
Pár vět k zamyšlení..
23. listopadu 2011 v 18:16 | Missa"Někteří lidé vstoupí do našeho života a rychle z něj zase odejdou. Někteří v něm nějakou dobu zůstanou a zanechají stopy v našich srdcích. My už pak nikdy nejsme stejní..."
Někde jsem těchto pár pravdivých vět. Tedy aspoň podle mě jsou pravdivé. Lidé odchází a zase přichází, ale ti, které jsme měli opravdu rádi, zanechají na naších srdcích stopy, které nikdy nezmizí. Zamyslete se nad tím. Není to snad pravda?
Zajímavá čísla
23. října 2011 v 19:39 | MissaVšimněte si zajímavých čísel na mém počítadle návštěvnosti z dnešního dne. Celkem ukazuje pět po sobě jdoucích čísel, všechny čísla začínají na 1, a šikmo jdou po sobě hned tři 3. Mně se to zdá zajímavé.
Druhý svět - téma týdne
18. října 2011 v 18:04 | Missa
Trochu to souvisí i s tím, co teď prožívám. Zdá se mi, že poslední dobou žiju ve snech a nevšímám si reality, ale tak už to bývá, když se člověk seznámí s osobou, se kterou má hodně společného. Mohla bych skoro napsat, že jsem se zamilovala. Je to snad poprvé v mém životě, co jsem se zakoukala do kluka, který je realný. Přesto si připadám, že lítám v oblacích. Když to očima pozoruji, dostala jsem se úplně jinam, než jsem původně chtěla. A to je ovlivněné i tou mou náladou. Problém však spočívá v tom, že už ani nevím, o čem jsem zamýšlela psát. Omlouvám se vám. Tenhle článek vám moc asi nepřinese.
Co můžete v blízké době čekat?
14. října 2011 v 15:04 | Missa
Chtěla bych přidat rozcestník k popisům postav Vampýrské Akademie. To bych potom všechny tyto rozcestníky měla mít. Dále se tady objeví nějaká grafika, nevím jestli designy. Dále by to chtělo doplnit čtěnářský deník nejen k VA. Čekejte i ty popisy postav, budu je přidávat postupně. Vždy nějaké k VA, SGA, CSI Miami, aby u každého bylo něco.
Dneska přibyde spíše ta grafika. Mám nějakou chuť tvořit, takže se máte na co těšit.
Život bez elektřiny
6. října 2011 v 17:35 | Missa
Život bez elektřiny? V dnešní době si ho většina lidí nedokáže ani představit. Já nejsem vyjímkou. Lidstvo je už tak závislé na elektřině, že by se bez ní nedožilo snad ani týdne. Hodně lidí elektřinu používá k topení, vaření, atd. A nejen k tomu. Dříve, když sice elektřina byla, chodili děti více ven a užívali si přírody, hráli hry, ale dnes? Téměř všichni sedí u počítače nebo u televize. Mě rodiče vždycky směřovali k běhání po venku. Nemají rádi, když sedíme u jendé věci, které jsem uvedla, např. počítač máme časově omezený, můžeme tam být jen hodinu a to ještě ne každý den.
Malé info o mé knize
30. září 2011 v 21:10 | Missa
To, že jsem se rozhodla napsat knihu, už víte. Asi vás zajímá, o čem bude a kdy si ji budete moci přečíst. Abych vás trochu naladila, napíši vám aspoň základní informace, např. název knihy, počet kapitol, stučný děj, atd. Jestli ji zveřejním na blogu, je ještě ve fázi promýšlení. Ovšem dám vám včas vědět. Nedočkavcům ji pošlu klidně předem. Není problém, ale berte na vědomí, že chci, aby si ji první přečetla Jeanette.
Ticho, to co teď potřebuji
20. září 2011 v 17:54 | MissaTo je tak, když brácha dostal elektrickou kytaru. Teď na ní pořád hraje a nechce dát pokoj. Ne, že by mi to nějak vadilo, ale když má dělat člověk referát nebo něco cokoliv jiného na počítači a pak je to celkem nesnesitelné. Omlouvám, že toho moc nenapíšu, protože se to nedá už opravdu vydržet. Těším se až vypadnu. Takže tedy, někdy ticho nemůžu vydržet a říkám si, jak by bylo super si pustit hudbu, ale jindy to ticho opravdu potřebuji.
Mám ráda, jak ticho vyjádřil Cimrman :D Poprosil dav, aby se ztišil, a pak řekl: "Tohle je ticho." Potom chtěl, aby začali dělat zvuky, řek: "Toto je hluk." A tímto způsobem vysvětlil i další věci.
Sourozenci - někdy na zabití, ale jinak fajn
9. září 2011 v 16:49 | MissaVzhledem k tomu, že já mám sourozence dva, není to s nima až tak hrozné. Samozřejmě. Někdy jsou na zabití, obzvlášť mladší ségra, která se mě pořád na něco ptá, neboť teď přešla na stejnou školu jako já. (Neptejte se mě, jak to tady máme, protože je to na delší vypravování.) Už mě to taky začíná líst pořádně krkem. A s bráchou je to v pořádku. Občas bych nejraději zastřelila, jenže on asi jiný nebude. Mám je oba dva ráda. Moc dobře se mi s nimi povídka a vím, že se na ně můžu spolehnout :)
Je to hrozná tragédie, ale my to už nezměníme
7. září 2011 v 20:31 | MissaJá, vím, že je to nejdiskutovanější téma dne, v podstatě je to téma dne. Jistě všichni víte, o čem mluvím.
Na mysli mám dnešní tragickou nehodu v Rusku. Když jsem slyšela, že spadlo letadlo s časkýma hokejistama a vůbec se všema těma lidma, kteří měli ještě život před sebou, zmocnila se mě úzkost. Říkala jsem si, že se to určitě ještě nějak dořeší a nakonec se zjistí, že tam naši hokejisti nebyli. Realita je krutá!
Víte, co je na tom všem ale nejhorší? My se s tím vyrovnáme. Ti velcí hrdinové nám navždy zůstanou v srdcích. Ovšem hodně z nás za chvíli, za pár dnů, zapomene. NIkdo si za půl roku ani pořádně nevzpomene, co se stalo. Jenže rodiny zesnulých se s tím s teží vyrovnají. Upřímnou soustrast. Ke všemu se přidají média a bude to ještě horší. Navíc syn Jana Marka bude vyrůstat bez otce...
Lední medvěd - největší suchozemská šelma
13. srpna 2011 v 15:38 | Marky
PÁR MÝCH SLOV ÚVODEM
Možná se ptáte proč, jsem se rozhodla psát zrovna o ledním medvědovi. Je to tím, že tohle zvíře mě vždy fascinovalo. Jednak se od jiných medvědů liší barvou srsti, ale mě se líbí hlavně proto, že je to mohutné, samostatné zvíře, které odolá i těm nejtvrdějším podmínkám. Jen se na něj podívejte sami. Není úžasný?
(text je inspirovaný textem z knihy Rekordy ze světa zvířat)
Nemám jasno o budoucnosti
12. srpna 2011 v 18:24 | Marky
Vzhledem k tomu, že nemám ještě úplně jasno, co bych chtěla v budoucnu dělat a pořád ještě mám trochu času na rozmyšlenou, ale dneska jsem došla k závěru, že to, co se mi zdálo jako skvělý nápad, je opravdu pěkné povolání, ale bavilo by mě něco jiného více? Už tady bylo spoustu návrhů, např. módní návrhářka, modelka (to asi ne, nemám na to postavu), kriminalista, chemik, astrofyzik, nejnovější je veterinář. Já opravdu netuším, co bych si z toho měla vybrat. A to jsem nevyjmenovala všechno. Každá profese obnáší své pro a proti. Vždy se pro něco nadchnu, baví mě to, ale potom příjde něco další a mě jde z toho hlava kolem.
V čase zpět nebo dobředu...
10. června 2011 v 20:51 | MarkyMyslím, že není třeba vysvětlovat, co stroj času je. Každý ví, že je to věc pomocí, které se dá pohybovat v čase. Podle mě se nebudu mýlit, když řeknu, že každý chtěl minimálně jednou vrátit čas zpět. Někdy si zase člověk říká, obzvlášť my žáci, že by byla výhoda podívat se na zadání testů a potom se to naučit. Jo se strojem času by byl život hned jednoduší.
Na google.com jsem vám našla nějaký obrázek, abyste měli představu, jak by mohl takový stroj času vypadat.
Vzpomínky na naše dětství
31. května 2011 v 16:58 | MarkyPovídám, povídám pohádku, že pejsek přeskočil hromádku. Povídám povídám druhou, že vode tekla strouhou. ...
Když jsme byli malí, slýchávali jsme pohádky. Ať už nám je vyprávěla babička nebo maminka, pořád měly svoje kouzlo. Provázely nás celým dětství. Dodnes si někteří rádi pustí v televizi nějakou tu pěknou pohádku, anebo si ji sami přečtou. Božena Němcová psala krásné pohádky.
Získali jsme BRONZ!
15. května 2011 v 18:52 | MarkyJá moc gratuluji českým klukům ke krásnýmu 3. bronzovýmu místu. Byli jste skvělý. Přestože jste titul neobhájili, v mém srdci jste nejlepší hokejový tým, který se na Mistroství světa 2011 v Bratislavě ukázal. Příště to určitě výjde. Byli jste skvělý. A teď jeden obrázek.
Rachůnek vyrazil plexisklo s Arťuchinem. Oplatil mu to.
Mona Lisa trochu jinak
28. dubna 2011 v 19:31 | Marky
7 barev duhy
15. dubna 2011 v 19:18 | MarkyTak jsem zase rozhodla napsat článek na téma týdne. Ale teď už k věci...
Podle mě jsou barvy strašně důležité, protože nám oživují svět, život. S nimi je všchno veselejší. Kdyby nebyly, svět by osmutněl. Už takle dost ovlivňují náladu. Odstínů barev je nespočetné množství. Já mám ráda pastelové barvy. Jsou veselé a dokáží rozveselit. Bez barev bych se scvokla :D
